V průběhu staletí lidé zjistili, že nejlepším hnojivem je to přírodní. A tak je kompost nedílnou součástí mnoha zahrad. Není lepší způsob, jak získat jedinečný humus, než právě z kompostu. Kompost vzniká biologickými procesy jednotlivých složek, převádí je právě na tolik potřebný humus, který je pro rostliny naprosto nezbytný.
Konkrétní výsledky mají podobu větší biologické aktivity půdy, větší počet mirkoorganismů, půda získává účinnější samočistící schopnosti, zlepší se výživa rostlin, značně lepší je i struktura půdy a její kyprost. Půda lépe jímá vodu a zároveň se zvyšuje její záhřevnost. V neposlední řadě obsahuje složky, které mají na svědomí podporu růstu, a další, jež na sebe vážou těžké kovy, které pak neabsorbují rostliny. Tolik dobrého v sobě ukrývá obyčejný přírodní odpad, který můžete využívat pro svou zahrádku i vy.
Zahradní kompostér můžete založit na kterémkoliv místě zahrady. Je však nutné dodržet několik zásad:
Základ pro dobrou úrodu získáte opět ze své zahrádky, případně i z kuchyně - každý organický odpad se časem rozloží a vy jej můžete znovu využít. Základem kompostu je první a výchozí vrstva hnědého odpadu, kterou byste měli začít, bohatě postačí 15 cm vrstva. Poté na něj položte vrstvu odpadu zeleného. Pamatujte, že odpadové vrstvy v kompostu by se měly střídat. Důležité je, abyste zachovali poměr vrstev odpadu. Na jeden díl zeleného odpadu, připadají tři díly odpadu hnědého.
Zelený odpad, to je například ovoce a zelenina, čerstvá tráva, čerstvé listí, hnůj, močůvka, kávový lógr, čajové zbytky. Hnědý odpad zahrnuje suché listí, slámu, novinový papír, obaly a skořápky od vajíček, papírové utěrky a ubrousky, lepenky, piliny, třísky, kůru, rozdrcené větvičky, ořechové skořápky.
Co do kompostu rozhodně nepatří: kosti a zbytky masa, pecky, slupky z tropického ovoce, popel z uhlí, plevel, větve z tújí, rostliny napadené chorobami, plasty, sklo, kov, barvy a ředidla, potištěný papír (časopisy), kočičí, psí a lidské výkaly, pleny.
Nezáleží na tom, jaký bude mít kompost tvar, ale na třech základních faktorech – vzduch, teplo a vlhkost. Volte proto kompostér s otvory na všech stranách. Vzduch se musí dostat i do jádra celé hromady. Dejte pozor, aby otvory nebyly příliš velké a vzniklá zemina z nich nevypadávala.
Kompost můžeme použít zhruba za půl roku. Abychom si mohli být jisti, že dostatečně vyzrál, je dobré jej jednou až dvakrát překopat, čímž se kompost provzdušní a načechrá. Opravdu vyzrálý kompost nám vznikne zhruba za rok od začátku kompostování. Vyzkoušejte urychlovač kompostu.
Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy navraceny všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv dodáváme do půdy také velmi důležitou organickou hmotu, tedy především humus. Ten velmi dobře působí na vlastnosti půdy. Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy. Přibližně se dává 1-2 cm vrstva ročně. Pokud máme méně zralý kompost, použijeme jej jako mulč, který do půdy nezapravujeme. Tento mulč může potlačit růst plevelů.
Může se stát, že do kompostu přidáte něco, co do něj úplně nesedne, případně vám namokne, vyschne, a tak dále. Podíváme se na to, co jednotlivé „příznaky“ znamenají, a jak je odstranit.
Máte na zahradě také kompost? Podělte se s ostatními čtenáři o to, jak o něj pečujete a jak ho udržujete. Napište nám do diskuze své připomínky.
