Při plánování cestiček je důležité promyslet k jakému účelu je v zahradě chceme a také jaký bude jejich tvar. Důležité je určit jaké cesty budou sloužit pouze jako pochozí, a které budou pojezdové. Na této volbě závisí technologie pokládky i použití materiálu.
Pokud nechcete pouze rovné cestičky, zamyslete se především nad materiálem, ze kterého bude cesta vytvořena. Na přímé cesty můžete použít jakýkoliv materiál - pravidelné nebo nepravidelné desky, štěrk, mlat, atd. Kdežto u šikmých cest s obrubou máte možnost volby druhu materiálu omezenou. Je to z důvodu technologie i zbytkového materiálu. Pro šikmé cesty můžete vybrat například:
Podobně jsou na tom cesty různých tvarů - jednostranně rozšířený chodník, oblé tvary s rovnoběžnými hranami či zaoblené tvary s různou šířkou.
Vstupní cesty do zahrady a do domu jsou širší 120-150 cm, zatím co pro pohyb po zahradě nám stačí cestičky o šířce 40 - 80 cm. Pro zvýšení dynamičnosti zahrady je možné použít šlapáky, středy nášlapných ploch by neměli být od sebe dále než 65cm.
Pokud máme malou zahradu, cesty by měly být užší, aby zahradu příliš nezaplňovaly. Ve volném prostoru je cesta vystavena meteorologickým vlivům, jako je déšť a sníh. Voda by měla z chodníku volně odtékat, aby v zimních měsících nevznikalo náledí. Minimální podélný spád cest by měl být 1%. Pokud svažitost terénu přesahuje 7% je nutné navrhnout schody.
Materiálů, které můžeme pro cesty použít, je mnoho. S výběrem materiálu pro cesty Vám pomůže zahradní architekt již při tvorbě architektonického návrhu zahrady. Povrch chodníku a jeho barva by měly korespondovat s ostatními prvky v zahradě (kameny ve výsadbách, pergoly, zídky,…)
Chodníček - www.green-project.cz
V rámci tohoto článku nemůžeme popisovat všechny materiály, které je možno využít na vytvoření cestiček a chodníčků. Představíme vám pouze je ty nejpoužívanější:
Zámková dlažba - velmi dobře se skládá, výhodou je také nižší cena a velká možnost volby barev. Ne vždy se však hodí ke všem zahradním úpravám.
Betonová dlažba s vymývaným povrchem se řadí mezi jednu z nejlevnějších variant materiálu pro zahradní cestičky.
Kámen se využívá velmi často. Samozřejmě záleží na druhu kamene. Pro chodníky se nejčastěji používá žula, rula, pískovec a opuka (postupem času zezelená). Používají se neopracované kameny, které vypadají velmi přirozeně a do zahrady snadno zapadnou, a nebo řezané kameny, které mají hladký povrch. Nejvhodnější je volit druh kamene z blízkého okolí. Jedná se o přirozený krajinný prvek, který má většinou delší životnost a vysokou nosnost. U tohoto materiálu je nevýhodou je vyšší cena a pracnější pokládka.
Kamenná dlažba - www.green-project.cz
Dřevo můžete využít v podobě dřevěných roštů nebo položené kulatiny. Nejčastěji se používá modřín, borovice a smrk. Můžete však sáhnout po tropických druzích dřeva, jako teak nebo merbau. Výborné vlastnosti má také dub. Všechny druhy dřeva musí být hloubkově impregnovány. Jasnou výhodou dřevěných chodníčků je snadné opracování. Nevýhodou je jednoznačně životnost - i přes hloubkovou impregnaci se jedná
o dočasný stavební materiál.
Sypané povrchy (štěrk, kamenná drť, mlat) vypadjí přirozeně a máte širší volbu barevnosti materiálu. Nevýhodou však může být vyšší prašnost a nutnost neustálého obnovování povrchu.
Z jakého materiálu byste chtěli mít chodníček? Napište nám do diskuze, co se vám líbí.
Autor článku: Ing. Pavla Podlahová, vedoucí údržby
